Dějiny objektu
Po ukončení druhé světové války se svět ocitl ve stavu zvýšeného politického a vojenského napětí mezi zeměmi socialistického bloku a západními, kapitalistickými mocnostmi. Toto období, známé jako studená válka, bylo charakteristické vzájemným nepřátelstvím a závodem ve zbrojení, které mohly kdykoliv přerůst v otevřený válečný konflikt.
Pokud by tehdy byla vyvolána třetí světová válka, byly by v ní s velkou pravděpodobností použity i jaderné zbraně. V reakci na tuto hrozbu vzniklo mnoho obranných a bezpečnostních opatření, včetně výstavby bunkrů, jako je ten v Přáslavicích.
Důležité mezníky v historii bunkru
1955
Podpis Varšavské smlouvy
1962
Kubánská krize
1968
Zahájení výstavby bunkru
1976
Dokončení stavby bunkru Přáslavice
1991
Odsun sovětských vojáků
2001
Odchod aktivní posádky
2010
Bunkr přechází do majetku společnosti Flenexa
2016
Úplné odtajnění bunkru
2019
Výstavba a zahájení provozu aquaponické farmy
2022
Zpřístupnění objektu veřejnosti
Mapa objektů záložních zesilovacích stanic
Jeden z důvodů pro vznik těchto telekomunikačních objektů byla návštěva ruských generálů v USA v 60. letech minulého století. Tehdy USA budovaly podobnou záložní telefonní síť na svém východním pobřeží. Zde se Sovětský svaz inspiroval.
V USA se „zodolňovali“ proti útoku z východu. Ruští generálové se v tomto shlédli a nařídili zbudovat podobnou síť v zemích celé Varšavské smlouvy. Původní plán postavit tajné telekomunikační sítě ve všech státech Varšavské smlouvy se ale nepodařilo zrealizovat. Jedinou zemí, kde se stavba uskutečnila, bylo právě tehdejší Československo.
Bunkr v Přáslavicích byl prvním z budovaných objektů.